OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nenápadní nizozemci IZAH se po pěti letech hlásí s druhým studiovým zářezem. Tentokrát jedinou skladbou přispívají na split EP s amsterdamskými spřízněnci FIRE WALK WITH US. Zajímavé je to, že IZAH hned na počátku své skladby překvapují rychlostí a nekompromisností, kterou nelze vystupovat nikde v jejich minulosti.
Počátek jedenáctiminutového opusu „Antagonized“ totiž zní, jako by do IZAH narazila hodně naspídovaná KYLESA. Rychlý, špinavý rock’n’roll, který se nasupeně žene kupředu a nebere ohledy na to, co mu stojí v cestě. Jakmile mu však po dvou minutách sprintování dojde šťáva, přichází do krajiny, která k předchozí tvorbě IZAH konvenuje mnohem silněji. Bažinaté rozvodněné řečiště zůstává, jen průtok se uklidňuje. Bestiální zuřivost nahrazuje široce objímající, vyklidněnější zádumčivá zloba. V době, kdy by se mohlo zdát, že tato poloha skladby začne nudit, se na moment vrací k původnímu riffovému dřevorubectví s nelítostným řevem. Závěr je ve znamení melodických vokálů a působí na mě poněkud rozpačitě a nedotaženě.
„Trochu rozpačité splitko z Nizozemí“
Spříznění instrumentální post-metal/rockeři FIRE WALK WITH US na split připravili dvě ukázky své práce. Amsterdamští vyznívají mnohem riffověji a metalověji. Střídání špinavých metalových riffových parostrojů se střídá s post –rockovými aranžemi a chvílemi se dostavuje pocit závratě, neboť se v té spleti motivů přestávám orientovat. Jednotlivé pasáže na sebe ne vždy logicky navazují a posluchač tak ztrácí nit. Jakoby některé části do sebe svařoval šlachovitý dělník s velkou silou, ale s minimem citu. A nejen to. FIRE WALK WITH US jsou ryze instrumentální skupinou, ve které mi zpěv opravdu chybí. Aranže zdaleka nejsou natolik hudebně nebo náladově silné, aby mohly hrdě obstát bez vokálů. Až příliš míst v obou dvou skladbách přímo volá po zaplnění vokálem. Možná i díky tomu na mě druhá část splitu působí trochu nedotaženě a nevyzrále.
5,5 / 10
Vydáno: 2012
Vydavatel: DIY
-bez slovního hodnocení-
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.